Inzulinová analoga

Inzulinová analoga byla vyvinutá s cílem dosáhnout lepšího napodobení fyziologické (tj. tělu vlastní) sekrece inzulinu po jeho podání do podkoží. Analoga inzulinu byla připravena pomocí genového inženýrství. Nepatrnou změnou struktury jejich molekuly se změnila rychlost a délka účinku. Obecně se dá říci, že mají lépe předvídatelný účinek as jejich pomocí lze lépe uhlídat hladiny krevního cukru během 24 hodin.

Inzulinová analoga rozlišujeme na:

Krátkodobě působící - začínají účinkovat dříve než humánní inzulin a mají kratší dobu působení (lze je podat těsně před jídlem nebo na počátku jídla). Umožňují zmírnit nežádoucí vzestupy krevního cukru po jídle.

Dlouhodobě působící - mají výhodu v prodlouženém účinku (až 24 hodin) a aplikují se obvykle jednou nebo dvakrát denně. Hlídají hladinu cukru v těle v noci a v obdobích mezi jídly.

Analoga se používají i v premixovaných inzulinech. Lze je využít v konvenčních i intenzifikovaných inzulinových režimech, samostatně či v kombinaci s perorálními antidiabetiky (tablety).

Proč inzulinová analoga?

  • Jejich vývoj vyvolala nedokonalá farmakokinetika a farmakodynamika humánních inzulinů.
  • Použití inzulinových analog vede k lepšímu dosažení cílových hodnot kompenzace diabetu s nižším rizikem hypoglykémie oproti humánním inzulinům.
  • Skutečnost, že s pomocí inzulinových analog lze lépe napodobit fyziologickou sekreci inzulinu, z nich činí nepostradatelné pomocníky pro bezpečnou a účinnou léčbu diabetu.
  •  

    Poraďte se o vhodnosti léčby inzulinovými analogy se svým diabetologem. Pomůže vám najít terapii, která povede k co nejlepší kompenzaci diabetu a k co nejvyšší kvalitě vašeho života.

    Graf působení inzulinových analog

     

    DIA_281/14